Pro 14 2009
Proč jsme vlastně tady
-nebo tak nějak by se to mohlo jmenovat/neznámý autor z Tibetu/
1. Jdu ulicí.
V chodníku je hluboká díra, upadnu do ní.
Jsem ztracen, není to má vina. Trvá věčnost najít cestu ven.
2. Jdu stejnou ulicí, v chodníku hluboká díra. Předstírám, že ji nevidím.
Znovu do ní spadnu, nemůžu uvěřit , že to je stejné místo, ale není to má vina.
Trvá dlouho najít cestu ven.
3.Jdu stejnou ulicí. V chodníku zeje díra. Vidím ji, přesto do ní spadnu – už je to zvyk.
Vidím, že je to má vina, hned jsem z ní venku.
4. Jdu stejnou ulicí, v chodníku hluboká díra, obejdu ji.
5. Jdu jinou ulicí.